7 otázek a odpovědí o repelentech, klíšťatech i komárech
Kdy a jak často používat repelent a proč sáhnout po tom profesionálním z obchodu či lékárny? Jak nás vnímají komáři či klíšťata a co je může odpuzovat? Nestávají se postupně vůči repelentům rezistentní? To všechno jsou otázky, na které v rozhovoru odpovídá doc. RNDr. Alena Žákovská, Ph.D. - imunoložka a vysokoškolská pedagožka z Masarykovy univerzity v Brně, která je i VITAR ambasadorkou.
Jak často bychom měli repelent používat?
Před každým vstupem do přírody a pak následně po uplynutí doby ochrany garantované na repelentu. Ta se liší v závislosti na použité účinné látce i jejím množství. Pokud je například na repelentu uvedena doba účinnosti 2 hodiny a my jsme v přírodě déle, musíme včas provést novou aplikaci. Podle našeho testování účinek nejvíce opadá po 3 hodinách.
Kdy začít s používáním repelentu?
Repelent je potřeba používat zejména v době nejvyšší aktivity klíšťat, což bývá od dubna do září. Záleží samozřejmě na počasí – klíšťatům nesvědčí mráz, ale ani suchá vedra, při kterých jsou schovaná. Vyplatí se sledovat například předpověď aktivity klíšťat na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Období může začínat dříve i končit déle podle aktuálních podmínek. Každopádně platí, že během hlavní sezony by měl člověk používat repelent při každém pobytu v přírodě, kam počítáme nejen lesy a louky, ale také například parky.
Stává se, že na někoho komáři vyloženě „jdou”, zatímco jiný člověk odejde ze zahrady bez jediného štípnutí – a velmi podobně se to děje i u klíšťat. Víme, co ovlivňuje naši „přitažlivost” pro konkrétní hmyz?
U každé skupiny členovce je tato přitažlivost jiná. Záleží to na feromonech, které jedinci této skupiny vylučují, a také na tom, jaké feromony tyto jedince přitahují. Záleží také na tom, jaké schopnosti tito jedinci mají, co se týče vnímavost jejich chemických receptorů. Roli hraje složení potu, výpar chemických látek (např. amoniaku), velikost hostitele a další. Patří sem ale i antigenní variabilita na povrchu červených krvinek (výsledkem je různorodost krevních skupin) pojící se s výskytem těchto substancí i třeba ve slinách. Dá se tedy říct, že každý člověk má svůj individuální profil daný biochemickými faktory, což ve výsledku zřejmě ovlivňuje „atraktivitu“ hostitele.
Mají komáři a klíšťata averzi k nějakým přírodním vůním? Dají se odpudit třeba vysázenou rostlinou, bylinkami a podobně?
Na klíšťatech jsme testovali přírodní látky jako hřebíček, zázvor, ocet, vlaštovičník a další, které vedly v určité koncentraci k odpuzení klíšťat. Dá se tedy říct, že vysazením určitých rostlin lze ovlivnit přítomnost klíšťat.
Proč je ale přesto lepší používat repelent a ne hřebíček naložený ve francovce a jiné podomácku vyrobené repelenty?
Profesionální repelent vám poskytne garantovanou ochranu, máte jistotu, že funguje. Dokazují to i naše výzkumy, které jasně deklarují, že tyto repelenty riziko ataku klíštěte výrazně snižují. Třeba vysoce efektivní repelenty značky Predator při našich pokusech odpudily až 96 % klíšťat.
Pozorujete u klíšťat, že se postupně adaptují na repelenty a nejrůznější odpuzovače, jaké na ně chystáme? Nebo na ně zkrátka některé „finty” spolehlivě platí už desítky let?
Klíště se na repelent nedokáže adaptovat, což potvrzují i naše testy – klíště se nastříkanému místu prostě vyhne, protože ho odpuzuje. A když uvážíte, kolik desetiletí se už některé z účinných látek používají a pořád fungují, tak odpověď je jasná.
Jsou nějaká omezení, kdy není vhodné repelent používat?
Repelent není úplně vhodný na opálenou a spálenou pokožku, k aplikaci v okolí očí a u dětí také na dlaně, protože si můžou promnout oči. Nelze jej aplikovat na poraněnou tkáň. Nejlepším místem pro aplikaci jsou nohy a ruce.
