Co zaznělo na semináři o efektivním využití vitaminů? Podívat se můžete i na videozáznam
Ve středu 10. 10. jsme pořádali další z našich vzdělávacích seminářů o výživě a cestě ke zdravějšímu životu v rámci projektu VITAR Pro zdraví. Řeč byla o vitaminech a minerálních látkách z pohledu dnešního jídelníčku i stravování našich předků, pestrosti a vyváženosti, přínosu mikroživin pro naši imunitu a možných problémech při nedostatku těchto důležitých látek. Zmíněny byly i doplňky stravy jako jedno z řešení pro doplnění chybějících vitaminů a minerálních látek v naší stravě.
Jako první přednášel o vitaminech a minerálních látkách Aleš Máslo, autor projektu VITAR Pro zdraví. Ve své přednášce se zamýšlel nad skladbou stravy a obsahem důležitých látek v jídelníčku našich předků, kteří oproti nám konzumovali několikanásobně větší množství druhů potravin v jiné kvalitě, což mělo za následek mnohem vyšší příjem vitaminů a minerálních látek, než přijímáme dnes. Navíc v jiných dávkách, než určují dnešní doporučené denní dávky.
Doporučená denní dávka
Právě doporučeným denním dávkám (dnes označované jako referenční hodnota příjmu) byla věnovaná další část přednášky. Aleš Máslo především poukázal na to, že doporučené dávky pro jednotlivé vitaminy a minerální látky se liší v závislosti na jednotlivých státech, ale také v čase v rámci jednoho státu. Například u vitaminu B7 uvádělo Ministerstvo zdravotnictví ČR v roce 2004 hodnotu 150 mikrogramů, o pět let později už to bylo jen 50. Doporučené denní dávky tak mohou být hodně relativní, zvlášť s přihlédnutím k definici, že se jedná o potřebný denní příjem živin, který je považovaný za dostatečný na to, aby pokryl potřebu většiny zdravých jedinců, bez rozdílu pohlaví, v každé věkové skupině.
Snižující se obsah mikroživin v potravinách
Zmíněna byla také definice doplňků stravy, které pomáhají doplňovat běžnou stravu látkami, které v ní mohou chybět. A že je obsah vitaminů a minerálních látek například v půdě, a tím pádem i v ovoci a zelenině, čím dál tím nižší, dokládají různé vědecké studie. Například pomeranče dnes obsahují jen osminu vitaminu C v porovnání s dobou před 50 lety, z brokolice čerpáme o 80 procent méně zinku a mědi a podobně. Na snižujícím se obsahu vitaminů a minerálních látek se podílí také moderní způsob zemědělství a průmyslové zpracovávání základních potravin.
Na záznam z přednášky Aleše Másla se můžete podívat zde.
Vliv vitaminů a minerálních látek na imunitu
O činnosti imunitního systému a potřebě mikroživin pro jeho správnou funkci mluvila ve své přednášce imunoložka a vysokoškolská pedagožka doc. RNDr. Alena Žákovská, Ph.D. – jedna z VITAR ambasadorů, se kterými VITAR spolupracuje, aby mohl lidem přinášet odborné poznatky z oblasti zdraví a zdravého životního stylu.
Imunitní systém je komplex, který tvoří imunitní orgány, imunitní buňky a lymfatický cévní systém. K jeho oslabení dochází v moderní společnosti vlivem stresu, stáří, nedostatku spánku, ale i nesprávné výživy. Vědecky bylo zjištěno, že na imunitu nejvíce působí:
- nedostatek mastných kyselin (omega 3)
- proteinová podvýživa (nedostatek bílkovin ve stravě)
- energetický nedostatek
- nedostatek vitaminů (zejména A, B6, B12, C a E) a minerálních látek (např. zinek, selen, železo, měď)
Jakou roli jednotlivé vitaminy a minerální látky hrají v podpoře imunitu, a co se děje při jejich nedostatku, to bylo obsahem přednášky, jejíž úplný záznam najdete v našem videu.
