Nejčastější omyly a mýty ve výživě aneb co zaznělo na semináři pro zdraví
Jak je to s tím cholesterolem? Jsou všechny nasycené tuky nežádoucí? Co dnes znamená pojem pestrá strava a jaké je složení běžně dostupných potravin? O tom všem byla řeč při přednášce Ing. Ivana Macha, CSc., prezidenta Aliance výživových poradců ČR. Ta byla součástí říjnového VITAR semináře pro zdraví, který se uskutečnil na Masarykově univerzitě v Brně.
Kdo chce správně a zdravě jíst a žít, měl by se zajímat, jak to v našem těle funguje a jakou nabídku potravin v dnešním světě dostáváme. Tak aby mohl zdravým rozumem posoudit, zda danou potravinu do svého jídelníčku zařadí či nikoli. Za primární prevenci, tedy péči o své zdraví, jsme zodpovědní sami sobě, proto je důležité rozumět základním principům. Zároveň je ale třeba brát s rezervou obecná výživová doporučení, která mnohdy stojí za zjednodušujícími mýty.
Tak by se daly ve zkratce shrnout hlavní závěry přednášky, která zazněla na úvod semináře pro zdraví a ve které byla řeč mimo jiné o těchto tématech:
1) Stravování se mění a my s ním
Důležité je si uvědomit, že v posledních desetiletích došlo k zásadním změnám ve stravování:
Základní potraviny změnily své složení
Je to dané potravinářským průmyslem a řadou ingrediencí, které dříve potraviny neobsahovaly. Jejich výroba je nyní levnější a efektivnější, pro naše zdraví a výživu už ale v drtivé většině případů nikoli. Chybí důležité živiny, jiných látek je naopak nadbytek.
I to může způsobovat různé potravinové intolerance. Je rozdíl v mase skotu, který byl krmený trávou a senem, a tím krmeným výhradně sójou. I způsob krmení, pěstování, ale také sklizně, porážky a dopravy hraje zásadní roli v kvalitě toho, co skutečně jíme.
Trápí nás civilizační choroby
Jak název vypovídá, odvíjí se od způsobu života dnešní civilizace. Ten je mnohdy s menším množstvím pohybu, ve větším stresu a s nedostatkem času na kvalitní jídlo. Člověk volí rychlou možnost nasycení, kterou nabízí potravinářský průmysl, na úkor kvality. To vše dohromady pak stojí za našimi problémy.
Pestrá strava není pestrá
Pestrost není o tom, že si z každého regálu vybereme jeden výrobek, který mnohdy obsahuje stejné složky, kterých máme ve finále v jídelníčku nadbytek. Původní pestrost představovala především optimální zastoupení základních živin (sacharidy, tuky, bílkoviny, vitaminy, minerální látky a vodu) v určité kvalitě.
Pokud jsou však využity ve špatných recepturách, do kterých se přidává cukr, sůl a další látky, jejichž přítomnost mnohdy ani nevnímáme, vytrácí se původní pestrost. Ztrácíme tím například pojem o tom, co je vlastně přirozená chuť a co všechno do sebe dostáváme. Jedinou potravinou jsme dnes schopní naplnit celodenní příjem dané živiny…
2) Výživové mýty
Existují určité obecné „pravdy“, kterých se mnoho lidí drží, i když moderní poznatky říkají něco jiného:
Cholesterol je špatný
Všichni už někdy slyšeli, že je třeba se vyhýbat potravinám s vysokým cholesterolem, protože ten může ucpat cévy. Je třeba si ale uvědomit, že ani tuky nejsou jen špatné a cholesterol je pro nás nezbytný. Existuje navíc tzv. „hodný“ (HDL) a „zlý“ (LDL) cholesterol a potraviny s jeho obsahem mohou být nositeli dalších důležitých živin.
Máslo a sádlo nejsou zdravé
Jasně, nic se nemá přehánět. Ale vyřadit z jídelníčku máslo a sádlo kvůli vysokému obsahu nasycených mastných kyselin?
Ukazuje se, že mnohem větší vliv na případný rozvoj kardiovaskulárních nemocí může mít životní styl, celkový příjem energie a další faktory. Například sádlo může mít (v závislosti na krmivu vepřů) vysoký obsah potřebných omega 3 nenasycených mastných kyselin.
Známe výživové údaje = známe vše
Na každé potravině najdete tabulku výživových údajů. Ne vždy ale prozradí vše, co bychom potřebovali vědět. Nevíme nic o tom, jakým způsobem probíhala výroba, jak vypadal chov či pěstování, za jakých podmínek a v jakém stádiu došlo ke sklizni či porážce ani jak dlouho a daleko k nám daná potravina cestovala.
Nevíme ani, zda byla ošetřena nějakými speciálními látkami, byly použity urychlovače růstu, pesticidy a podobně. Výživové údaje nám tedy o kvalitě potraviny neřeknou zdaleka vše.
„Prasení“ jednou týdně nevadí
Kdo se celý týden drží a na konci si řekne, že jeden den se může „rozšoupnout“, zadělává si na problémy. Tělo se totiž s náporem, na který není zvyklé, vypořádává hodně dlouho a podobným přístupem bude trpět. Ideální je tedy jíst tak, aby nás podobné chutě nepřepadávaly, netrpět nedostatkem energetického příjmu ani jednotlivých živin a držet se toho, co nám dlouhodobě vyhovuje.
