Ze života hmyzu: Co (ne)víte o klíštěti?

Je nesnadné je rozmáčknout, protože mají chitinový štít. K vyhledávání hostitele využívají speciální smyslový orgán a musí vystřídat zpravidla tři hostitele, než dospějí. Dokáží hladovět i déle než rok a jejich optimální doba sání je jeden až dva týdny. Řeč je o klíšťatech, která jsou nebezpečná tím, že přenášejí nemoci, především klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu. Základní ochranou před nimi je použití efektivních repelentů a volba vhodného oděvu.

Klíšťata patří mezi roztoče a jejich délka života může být až čtyři roky. Dlouhý je i jejich vývojový cyklus, který čítá vajíčko, larvu, nymfu a dospělého jedince. Všechna stadia vyjma vajíček potřebují hostitele, aby se mohla dále vyvíjet, trpělivost jim ale nelze upřít – čekat na vhodnou příležitost vydrží hodně dlouho, klidně rok se obejdou bez sání. Tělo klíšťat je přitom hodně citlivé na vyschnutí, což je důvod, proč se doporučuje nosit do přírody dlouhé rukávy a nohavice – na oblečení klíšťata moc dlouho nevydrží a radši se pustí, nebo zahynou.

Ze života klíšťat

Klíšťata se vyskytují v lesích, na loukách a pasekách, ráda vyhledávají trávu a keře. Není pravda, že by na své hostitele skákala z výšky, drží se spíše při zemi a zhruba do jednoho metru nad ní. Vhodné objekty k přisátí vyhledávají klíšťata pomocí tzv. Hallerova orgánu, speciálního smyslového orgánu, který je umístěný na konci předních nohou. K přisátí pak klíšťata používají kusadla, která proříznou cestu, a sosáček se zpětnými háčky.

Samice je větší než samec a dorůstá až 4,5 milimetrů s tím, že svůj objem může zvětšit až třistakrát – tolik krve se do jejího roztahujícího se těla vejde. Podobnou vlastností naopak nedisponují menší samci. Klíšťata sají krev savců, plazů nebo ptáků a jsou přenašeči řady infekčních chorob. Mezi nejznámější patří klíšťová encefalitida a lymeská borelióza, jejímž přenašečem je až třetina klíšťat. Mezi další nemoci, u jejichž zrodu může být klíště, se řadí ehrlichióza, bartonellóza nebo babesióza. Zjistit, zda je klíště nakažené, je poměrně jednoduché – stačí ho po vyjmutí odeslat do laboratoře, která tuto službu nabízí.

Ochrana proti klíšťatům a nemocem

Chcete-li se vyhnout nemocem přenášených klíšťaty, je ideální vyhnout se jejich útokům a přisátí, bez kterého k přenosu nemůže dojít. Proto se při pobytu v přírodě doporučuje na prvním místě použití účinného repelentu (například Predator) a oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, aby se klíště nedostalo na kůži. Repelenty je vhodné volit podle toho, kdo je bude užívat (děti a osoby s citlivou pokožkou užívají přípravky s nižším obsahem účinné látky – například repelent Predator Junior) i kde  a jak dlouho budou užívány (v oblastech s vysokým výskytem či zvýšeným rizikem nákazy nebo při dlouhodobém pobytu v přírodě  se vyplatí vsadit na přípravky s vysokým obsahem účinných látek – Predator Forte nebo Predator Maxx; lovci zase ocení repelent bez parfemace – Predator Outdoor Impregnace). Osvědčené repelenty značky Predator, které jsou jedničkou v českých lékárnách, nabízejí pro každého něco, stačí si vybrat ze široké nabídky.

Včasné a správné odstranění klíštěte snižuje riziko infekce, proto je vhodné se po každém návratu domů důkladně prohlédnout a v případě nálezu přisátého klíštěte je třeba ho správně vyndat. Nepoužívají se oleje a masti, které klíště přidusí a to vyvrhne obsah střev do našeho těla. Doporučuje se klíště vyviklat, nebo použít speciální háčky či karty určené na vyndávání klíšťat. Ošetřené místo je třeba na závěr dezinfikovat a sledovat, zda nedochází k rozsáhlejšímu zarudnutí či změnám zdravotního stavu.

Stáhněte si zdarma náš eBook Průvodce světem repelentů. Přečíst si můžete i rozhovory s odbornicí na klíšťata a VITAR ambasadorkou - doc. RNDr. Alenou Žákovskou, Ph.D.:

7 otázek a odpovědí o repelentech, klíšťatech i komárech
Repelenty výrazně snižují riziko ataku klíštěte, říká doc. RNDr. Alena Žákovská, Ph.D.